Lukostřelnice Libichov

Historie Lukostřelby

Objev luku patří společně s ohněm a kolem mezi tři největší objevy lidstva. Již ve starší době kamenné (před 50 000 lety) nalézáme první známky existence luků. k většímu rozšíření a zdokonalení luku a šípu došlo o 10.000 let později - v této době se již objevují pazourkové hroty na šípy.

Člověk objevil luk pravděpodobně tak, že si všiml ohnutého stromku a síly, s jakou se narovnává. z toho usoudil, že spojení dvou konců dřeva napnutím spojujících vláken, na které vhodně přiloží malý „oštěp“, mu ho dovolí vymrštit s mnohem větší rychlostí a přesností.

Tehdejší luky dosahovaly délky kolem dvou metrů a také šípy byly značně dlouhé (asi 1 m), špička byla pouze seříznuta.

Lukostřelba v oblasti Řecka a Turecka

V pozdější době učinili Řekové z lukostřelby národní sport a ta také byla jedním z hlavních pořadů olympijských her. Tradice využívání luku se v tomto regionu udržela velice dlouho a k dokonalosti ji dovedlil středověcí Turci, kteří podobně jako američtí indiáni objížděli své nepřátele na hbitých koních, střílejíce z krátkých luků. Krátké turecké luky byly slepovány z několika druhů dřev (sendvičová konstrukce) a vyznačovaly se důkladnou ozdobnou prací.

Proto také nikoho nepřekvapí, že v roce 1671 pořádali Turci první biatlon, který se skládal z plavání a lukostřelby. Roku 1798 sultán Selim III. zahájil lukostřelecký závod kdo dál dostřelí rekordem na 972 yardů a 2,75". Střílel z luku s tahovou silou okolo 150 Ibs (68 kg) a šípy dlouhými 24,5" podobné konstrukce jako dnešní A/C/E. Je to také první doložené použití tzv. Overdraw, tj. přiblížení zakládky šípu ke střelci. To mu umožnilo střílet s tak krátkými šípy.

Také severoameričtí Indiáni byli velmi dobrými střelci a výrobci luků. Délka luků byla až dva metry a byly zhotovovány z tisu, hicory a někdy z cedru. Na kratší vzdálenost byly velmi přesné, neměly však velký dostřel.

Lukostřelba na Dálném Východě

U asijských národů se udržela lukostřeba až dodnes. Vynikajícími v ní byli Mongolové a Číňané. Dnes je v Mongolsku, Koreji a Tibetu lukostřelba národním sportem. Jejich luky jsou 165 - 175 cm dlouhé a mají velmi zesílené a zahnuté konce. Složení listů ramen je pozoruhodné: jsou dovedně slepena ze tří materiálů a tvarována. Ve středu listu ramene je bambusová destička, na předu listu jsou napnuty zvířecí šlachy a na zadní straně je destička z kosti. Luk bývá potažen hadí kůží. Těsně nad ohybem špiček ramen luku jsou umístěny kostěné kobylky pro zachycení a udržení tětivy na středu luku.

Většina asijských národů napíná tětivu pomocí palce a dávají šíp z druhé strany luku na rozdíl od ostatních, kteří tak činí pomocí tří prstů, jak se používá v moderní lukostřelbě. Většinou se míří odhadem letu šípu nebo se používají mířící znaménka na hraně luku.

Japonské učení KYUDO

Trochu jinou historií jsou luky KYUDO a s nimi spojený způsob výuky a života, které popsal japonský mistr Heki Danjó v roce 1480. Moderní lukostřelba vychází zejména ze spojení tohoto učení a z evropského způsobu lukostřelby. Podle učení KYUDO se připravují všichni samurajové až do dnešních dob.

Lukostřelba v Evropě

Anglické dlouhé luky (Long Bow) pocházejí již z dob bojovných Normanů a Vikingů. Jen pro zajímavost: tahová síla jejich luků byla okolo 60- 80 kg.

Legendárním lučištníkem středověku se stal anglický zbojník Robin Hood, který byl obdivován i svými nepřáteli. Scherwoodský les byl jeho domovem, v němž prý přežil celou řadu anglických králů.

V Anglii byla také vydána první známá evropská kniha popisující způsob výcviku střelby z luku. V této době podle rozkazu panovníka bylo povinností každého občana cvičit střelbu lukem. s její výukou se začínala již v osmi letech.

Ve středověku se stal luk a šíp nutnou výzbrojí vojenských sborů. Za Karla IV. se stala lukostřelba cvičením pro každého. Byly pořádány střelecké soutěže a jejich vyvrcholením byli lukostřelecké slavnosti.

Lukostřelba jako sport

Provozování lukostřelby jako zábavy a sportu obnovili američtí trapeři a Skouti, kteří při výročí dobytí a osvobození Ameriky předváděli divadlo o válce osidlovatelů s indiány. Později se prostřednictvím YMCY a Junáka dostala novodobá lukostřelba na přelomu dvacátého století i k nám.

Lukostřelba samozřemě nechyběla ani na prvních novodobých OH v Paříži v roce 1900. Střílela se zajímavá soutěž - napřed 33 metrů jedním směrem a potom na vzdálenost 50 metrů opačným směrem. Naposledy byla lukostřelba na OH v Antverpách v roce 1920. Poté trvalo dlouhých 50 let, než se lukostřelba jako jeden z nejstarších sportů vrátila na program OH. V roce 1931 byla také založena Mezinárodní federace lukostřelců „Federation Internationale de Tir a Larc"- zkratka „FITA".

Lukostřelba v Československu

Moderní zájmová a sportovní lukostřelba se u nás začala provozovat kolem roku 1925 po přijezdu několika občanů z USA, kteří přinesli s sebou mnohé poznatky o provozování novodobé lukostřelby a výrobě luků. Trvalý rozvoj a uchycení se lukostřelby u nás jako sportu nastal po roce 1928 zásluhou dvou neúnavných propagátorů, ředitelů pražské YMCY Firsta a Marka. k nim se připojila velmi brzy celá řada nadšených zájemců o tento nově objevený starý sport, z nichž se později o upevnění a o organizační podchycení lukostřelců nejvíce zasloužil instruktor tohoto sportu a iniciátor utvoření Československého svazu lukostřeleckého Jan Horn. Během svého trvání československá lukostřelba získala řadu vynikajících sportovních úspěchů. Měli jsme mnoho mistrů světa a Evropy a českoslovenští lukostřelci vytvořili mnoho světových a evropských rekordů. Celý lukostřelecký svět zná jména Hadaš, Karola, Leneček, Baštář, Roček, Šafránková, Kupková, Schussová, Geissler, Vokurka, Holub a z mladších Padevětová (Roušková), Vichová, Tóth, Vidím, Weis, Hámor, Hodač.

Lukostřelba jako moderní forma zábavy

Ale lukostřelba není jenom závodění. Lukostřelba je zejména zábava, relaxace, životní styl. V ČR organizují a zajišťují střelbu z luků dva svazy. Český lukostřelecký svaz, který zajišťuje zejména vztah směrem k OH a k mezinárodní federaci FITA a Český svaz sportovních kuší a luků 3D, který zajišťuje zejména zájmovou a sportovní střelbu z luků a kuší na terče 3D. V ČR je asi 45 lukostřeleckých klubů, ale přesto většina příznivců je mimo tyto kluby a jakákoliv sdružení. V poslední době spousta lidí znovuobjevuje tento nádherný sport, či chcete-li relaxační činnost.